Four Roses
Palírna Four Roses v Lawrencuburgu ve státě Kentucky vypadá zvenku jako pečlivě udržovaná zakonzervovaná historická památka. Iluze se rozplyne, jakmile vstoupíte dovnitř. Tradice se tu prolíná s nejmodernější technikou. Staré obrovské dřevěné kádě, v nichž kvasí směs kukuřice promíchané s dalšími obilovinami, vodou a speciálními kvasnými kulturami a o pár kroků dál je velín, v němž je počítač, který ví o všem, co se děje v každém okamžiku na každém místě cesty kukuřičného zrna od zásobníku až k prameni, z něhož vytéká čistý destilát. Stačí zmáčknout příslušná místa na klávesnici a víme, kolik stupňů je ve třetí kádi zleva, 128 centimetrů pod hladinou a jaká fáze kvasného procesu zrovna probíhá. S romantikou to nemá nic společného, ale na druhé straně počítače zaručují, že se výroba neuchýlí od stanovených procedur a náhoda či nehoda neublíží budoucí Four Roses. Alchymie začíná u kukuřice, která je základní surovinou pro výrobu. "Dovážíme ji z Indiany, protože pro Four Roses je lepší naše, kentucká." říká Michael Bullock, výrobní šéf palírny. Kromě kukuřice, která převládá (musí jí být nejméně 51%), jsou ve směsi ještě žito, dodávané pro svou specifickou vůni a chuť, a trochu šestiřadého ječmene, který zajišťuje enzymy potřebné k zužitkování kukuřice. Kvasnice jsou další nezbytnou součástí výroby. Zatímco kukuřici si může kdekdo prohlédnout na poli a ani v palírně není přísně utajovaná, kvasnice jsou patentovány a střeženy jako poklad. Jsou vlastně i podkladem, jejich kvalita, vlastnosti a schopnosti patří k základním stavebním kamenům bourbonu. "Výrazný podíl na kvalitě a chuti Four Roses má i voda, ve které kvasnice rozmícháváme." pokračuje Mike Bullock. "Bereme ji ze tří řek - z Ohia, Kentucky a Salt River. Obsahuje hodně minerálů a je velmi tvrdá, což je dobré pro zpracování kukuřice." Po třech až čtyřech dnech kvašení obsahuje kukuřičná kaše sedm procent alkoholu a putuje do destilačního přístroje, kde podstoupí kontinuální destilaci, na jejímž konci vyvěrá symbolický pramen bourbonu - čistý destilát.
Na rozdíl od většiny konkurentů projde ještě znovu destilací, a pak už na něj čekají chladící cisterny, které ho odvážejí do skladů. Putuje do nových vypálených sudů z bílého dubu, v nichž zůstává šest let a zraje. Po šesti letech se stáčí do lahví se známou žlutou etiketou. "Všechno kolem výroby bourbonu je mysterium." tvrdí Ova Haney, mistr palírny, který byl léta zodpovědný za chuť Four Roses. Dnes už je v důchodu, ale palírna ho zve na každoroční Four Roses Forum, kde vysvětluje obchodníkům základy výroby i všechny jemnosti chutí Four Roses. "Nejen kvašení, ale i zrání v sudech je zatím nepoznaným tajemstvím. Po pravdě řečeno, vůbec přesně nevíme, co se v sudech děje." Four Roses musí stejně jako každá jiná jednodruhová kentucká bourbon whiskey zrát v nových vypalovaných sudech z bílého dubu - tak stanová zákon. Nejméně rok musí být sudy na území státu Kentucky, aby nápoj mohl být označován jako Kentucky Straight Bourbon Whiskey.
Bílý dub má jedno z nejtvrdších dřev na světě a obsahuje velké množství cukru, který při vypalování zkaramelizuje. Whiskey se vsakuje do vypálené vrstvy a louhuje do sebe zkaramelizovaný cukr, který způsobý nádhernou barvu bourbonu. Navíc bílý dub obsahuje ligninu, jenž dává Four Roses stín vanilkové vůně. "Na chuť bourbonu působí i místo, kde zraje. Záleží na podnebí, vlhkosti a teplotě vzduchu. Kdyby se dala whiskey od jednoho výrobce do stejných sudů, ale na jiná místa, vznikly by různé whiskey. Zrání bourbonu je další zázrak přírody." vrací se k mystériím Four Roses Mike Bullock. Není to tak dávno co se v prodeji objevila Four Roses Single Barrel Reserve. Zraje deset let v nejlepších sudech na nejlepších místech skladu. Z každého sudu se stočí 250 lahví a každá je označena kódem. Four Roses Single Barrel je plně vyzrálý, dokonale jemný, ale přitom neztrácí charakter bourbonu.
